Důsledky pandemie zasáhly také pracovníky v kultuře. „Netýkalo se to výdělku stálých zaměstnanců, jejichž průměrné nominální mzdy během dvou let pandemie o 9,9 procenta vzrostly, ale pracovníků na základě dohod a dále účinkujících a autorů pobírajících honoráře,“ uvedl Jaroslav Novák z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Objem honorářů podle ČSÚ poklesl o víc než miliardu korun, z toho o 586 milionů ve scénickém umění a o 439 milionů ve vydavatelské činnosti.
Po výrazném poklesu v prvním pandemickém roce návštěvnost kulturních institucí v roce 2021 meziročně stoupla o 5,8 procenta. „Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2021 nejvýrazněji návštěvnost kulturních domů, historických památek, kin a divadel. Pokles naopak zaznamenaly například knihovny, které se však dlouhodobě potýkají s úbytkem fyzických návštěv,“ doplnil Ivo Krobot z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Kulturní představení vláda v boji proti šíření koronaviru omezovala kvůli tomu, že se na nich shromažďuje větší množství lidí. Restrikce byly v obou pandemických letech mírnější v letních měsících a pro akce pořádané venku, roli v nich hrálo také nošení respirátorů nebo to, zda účastníci byli očkovaní proti koronaviru. Omezení počtu lidí na hromadných akcích úplně skončilo až loni na počátku března.